Slovník BOZP a PO
Nejčastější druhy hasicích přístrojů a k čemu slouží
Použití správného hasiva je klíčové pro každého, kdo se ocitne v krizové situaci. Nesprávný typ totiž může škody na majetku a zdraví dramaticky znásobit. Tento článek shrnuje nejčastější druhy hasicích přístrojů, jejich výhody, rizika a konkrétní oblasti použití.
1. Práškový hasicí přístroj
Práškové přístroje patří k nejrozšířenějším. Fungují na principu chemické izolace. Jemný prášek po dopadu na oheň vytvoří celistvou vrstvu, která plameny uhasí. Obvykle jsou certifikovány pro třídy požárů A, B a C (pevné látky, kapaliny i plyny).
Typické využití: Garáže, dílny, sklady, osobní automobily a rodinné domy.
Hlavní výhody: Velká univerzálnost, nízká pořizovací cena a odolnost vůči mrazu. Lze s ním bezpečně hasit i elektrická zařízení pod proudem (do 1000 V z minimální vzdálenosti 1 metru).
Nevýhody a rizika: Jemný prášek se po použití dostane do každé spáry a nevratně znehodnotí jemnou mechaniku či drahé IT technologie. Úklid po zásahu v interiéru je extrémně náročný. Prášek má totiž konzistenci přibližně jako hladká mouka.
2. Sněhový hasicí přístroj (CO2)
Tento přístroj obsahuje zkapalněný oxid uhličitý (CO2). Hasí tak, že rozžhavené místo prudce ochladí a vytlačí z něj kyslík potřebný k hoření. Používá se pro třídy požárů B, případně i C. Vždy záleží na konkrétní certifikaci od výrobce uvedené na štítku.
Typické využití: Serverovny, elektrorozvodny, strojovny výtahů, kanceláře s drahým IT vybavením nebo laboratoře.
Hlavní výhody: Maximálně čisté hašení. Plyn se po uhašení kompletně odpaří do vzduchu a nezanechá žádné zbytky, které by poškodily techniku. Taktéž je ideální pro elektrická zařízení pod proudem.
Nevýhody a rizika: Proud plynu má při výstupu teplotu kolem -79 °C. Při nesprávném držení hubice hrozí vážné omrzliny. V malých uzavřených prostorách navíc hrozí riziko udušení kvůli rychlému úbytku kyslíku.
3. Vodní hasicí přístroj
Klasický typ přístroje, kde je hasivem voda s příměsí proti zamrznutí. Hasí primárně silným chladicím účinkem a je určen výhradně pro třídu požárů A (pevné látky).
Typické využití: Sklady papíru, archivy nebo dřevovýroba.
Hlavní výhody: Vysoká účinnost při hašení žhavých pevných materiálů (např. dřevo či papír), ekologická nezávadnost a nízké náklady na údržbu.
Nevýhody a rizika: Nikdy s ním nehaste zařízení pod napětím (voda vede proud a hrozí úraz) ani hořící tuky a oleje v kuchyni (voda způsobí okamžitý explozivní výbuch a vyvření).
4. Pěnový hasicí přístroj
Obsahuje vodu a speciální pěnidlo. Hustá pěna vytvoří na povrchu hořící látky souvislý film, který okamžitě zamezí přístupu vzduchu a zároveň ochlazuje okolí. Je určen pro třídy požárů A a B.
Typické využití: Sklady hořlavých kapalin, lakovny, petrochemický průmysl nebo čerpací stanice.
Hlavní výhody: Výhodou je skvělý účinek na tekutá paliva a snadnější úklid než u práškového přístroje.
Nevýhody a rizika: Standardní pěnové přístroje se nesmí používat na elektrická zařízení pod proudem. Výjimkou jsou pouze moderní typy vybavené speciální nevodivou hubicí, což musí být výslovně uvedeno na štítku od výrobce.
Revize a zkoušky
Jako provozovatel musíte udržovat všechny instalované hasicí přístroje trvale provozuschopné. Z hlediska revizí a zkoušek to zajistíte:
pravidelnou kontrolu provozuschopnosti (revizi) – minimálně 1x ročně osobou odborně způsobilou v požární ochraně nebo technikem požární ochrany s příslušnými znalostmi. Pokud vás zajímají bližší informace o této problematice naleznete je ZDE,
periodické tlakové zkoušky – liší se podle druhu hasiva. U vodních a pěnových přístrojů každé 3 roky, u práškových a sněhových každých 5 let.
Zdroj
vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci,
české technické normy řady ČSN EN 3 týkající se přenosných hasicích přístrojů (jak získat závazné normy zdarma).